Pamatujete si chuť brambor upečených v ohni? Začnou se vám při té vzpomínce sbíhat sliny, a pokud máte kde, plánujete v nejbližším možném termínu vzpomínku oživit? Není nic snazšího, letošní brambory máme, pár polínek se vždycky najde a u nás v MŠ Komenského nevadí ani hustá mlha a vítr, protože ohýnek na pečení brambor rozděláváme v zahradní pícce. Tedy začněme od začátku. Mezitím, co jedna paní učitelka rozdělává v peci oheň, si děti s druhou učitelkou pečlivě vydrhnou každý jednu pěknou bramboru. Pak se připraví na pobyt venku a jdou k peci zkontrolovat, jak se paní učitelce podařilo rozdělat oheň, aby se pěkně rozhořel a pec řádně vytopil. Děti si mohou rukou vyzkoušet žár, vidí přiložit polínko, a jak se do něho zakousne plamen. Koho nebaví sledovat, jak plamen postupně mění polínka na popel, jde si hrát. Však ho paní učitelky zavolají, až v peci přestane žnout oheň, jen občas probleskne jiskra ze žhavých uhlíků. Ty paní učitelka rozhrne uvnitř pece ke stěnám a děti si postupně nahází do pece brambory. Pak otvor přiklopí pokovaným poklopem a za 45 minut může začít hostina. Na každého vyjde jeho horká a černá brambora, kterou musí přehazovat z ruky do ruky, nebo si ji položit na venkovní stůl a trpělivě čekat, až vychladne natolik, aby si ji mohl oloupat a zakousnout se. Že už spěcháte s košíkem brambor na vaši zahradu? Tak dobrou chuť přejí Sluníčka a Koťátka.
Romana Korbářová